(23) 3. Duccaritavaggo

1. Duccaritasuttaṃ

221. ‘‘Cattārimāni , bhikkhave, vacīduccaritāni. Katamāni cattāri? Musāvādo, pisuṇā vācā, pharusā vācā, samphappalāpo – imāni kho, bhikkhave, cattāri vacīduccaritāni. Cattārimāni, bhikkhave, vacīsucaritāni. Katamāni cattāri? Saccavācā, apisuṇā vācā, saṇhā vācā, mantavācā [mantā vācā (sī. syā. kaṃ. pī.)] – imāni kho, bhikkhave, cattāri vacīsucaritānī’’ti. Paṭhamaṃ.

2. Diṭṭhisuttaṃ

222. ‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ; bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamehi catūhi? Kāyaduccaritena, vacīduccaritena, manoduccaritena, micchādiṭṭhiyā – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati.

‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. Katamehi catūhi? Kāyasucaritena, vacīsucaritena, manosucaritena, sammādiṭṭhiyā – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo viññūnaṃ; bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. Dutiyaṃ.

3. Akataññutāsuttaṃ

223. ‘‘Catūhi , bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamehi catūhi? Kāyaduccaritena, vacīduccaritena, manoduccaritena, akataññutā akataveditā – imehi…pe… paṇḍito… kāyasucaritena, vacīsucaritena, manosucaritena kataññutākataveditā…pe…. Tatiyaṃ.

4. Pāṇātipātīsuttaṃ

224. … Pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti…pe… pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti…pe…. Catutthaṃ.

5. Paṭhamamaggasuttaṃ

225. … Micchādiṭṭhiko hoti, micchāsaṅkappo hoti, micchāvāco hoti, micchākammanto hoti…pe… sammādiṭṭhiko hoti, sammāsaṅkappo hoti, sammāvāco hoti, sammākammanto hoti…pe…. Pañcamaṃ.

6. Dutiyamaggasuttaṃ

226. … Micchāājīvo hoti, micchāvāyāmo hoti, micchāsati hoti, micchāsamādhi hoti…pe… sammāājīvo hoti, sammāvāyāmo hoti, sammāsati hoti, sammāsamādhi hoti…pe…. Chaṭṭhaṃ.

7. Paṭhamavohārapathasuttaṃ

227. … Adiṭṭhe diṭṭhavādī hoti, asute sutavādī hoti, amute mutavādī hoti, aviññāte viññātavādī hoti…pe… adiṭṭhe adiṭṭhavādī hoti, asute asutavādī hoti, amute amutavādī hoti, aviññāte aviññātavādī hoti…pe…. Sattamaṃ.

8. Dutiyavohārapathasuttaṃ

228. … Diṭṭhe adiṭṭhavādī hoti, sute asutavādī hoti, mute amutavādī hoti, viññāte aviññātavādī hoti…pe… diṭṭhe diṭṭhavādī hoti, sute sutavādī hoti, mute mutavādī hoti, viññāte viññātavādī hoti…pe…. Aṭṭhamaṃ.

9. Ahirikasuttaṃ

229. … Assaddho hoti, dussīlo hoti, ahiriko hoti, anottappī hoti…pe… saddho hoti, sīlavā hoti, hirimā hoti, ottappī hoti…pe…. Navamaṃ.

10. Duppaññasuttaṃ

230. … Assaddho hoti, dussīlo hoti, kusīto hoti, duppañño hoti…pe… saddho hoti, sīlavā hoti, āraddhavīriyo hoti, paññavā hoti – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. Dasamaṃ.

11. Kavisuttaṃ



以下是完整的简体中文直译:
(23) 3. 恶行品
1. 恶行经
"比丘们,有这四种语言恶行。哪四种?妄语、两舌、恶口、绮语 - 比丘们,这就是四种语言恶行。比丘们,有这四种语言善行。哪四种?实语、不两舌、柔和语、智慧语 - 比丘们,这就是四种语言善行。"第一。
2. 见经
"比丘们,具足四法的愚人、无智者、非善士,会毁坏、伤害自己,为智者所呵责、所指责,并造下许多不善业。哪四法?身恶行、语恶行、意恶行、邪见 - 比丘们,具足这四法的愚人、无智者、非善士,会毁坏、伤害自己,为智者所呵责、所指责,并造下许多不善业。
比丘们,具足四法的智者、有智者、善士,会保护、不伤害自己,不为智者所呵责、所指责,并造下许多善业。哪四法?身善行、语善行、意善行、正见 - 比丘们,具足这四法的智者、有智者、善士,会保护、不伤害自己,不为智者所呵责、所指责,并造下许多善业。"第二。
3. 忘恩经
"比丘们,具足四法的愚人、无智者、非善士,会毁坏、伤害自己,为智者所呵责、所指责,并造下许多不善业。哪四法?身恶行、语恶行、意恶行、忘恩负义 - 这些...等等...智者...身善行、语善行、意善行、知恩图报...等等。"第三。
4. 杀生经
...是杀生者、不与取者、邪淫者、妄语者...等等...离杀生、离不与取、离邪淫、离妄语...等等。第四。
5. 第一道经
...是邪见者、邪思惟者、邪语者、邪业者...等等...是正见者、正思惟者、正语者、正业者...等等。第五。
6. 第二道经
...是邪命者、邪精进者、邪念者、邪定者...等等...是正命者、正精进者、正念者、正定者...等等。第六。
7. 第一言说道经
...对未见言见、对未闻言闻、对未觉言觉、对未知言知...等等...对未见言未见、对未闻言未闻、对未觉言未觉、对未知言未知...等等。第七。
8. 第二言说道经
...对所见言未见、对所闻言未闻、对所觉言未觉、对所知言未知...等等...对所见言见、对所闻言闻、对所觉言觉、对所知言知...等等。第八。
9. 无惭经
...是无信者、破戒者、无惭者、无愧者...等等...是有信者、持戒者、有惭者、有愧者...等等。第九。
10. 恶慧经
...是无信者、破戒者、懈怠者、恶慧者...等等...是有信者、持戒者、精进者、有慧者 - 比丘们,具足这四法的智者、有智者、善士,会保护、不伤害自己,不为智者所呵责、所指责,并造下许多善业。"第十。
11. 诗人经

231. ‘‘Cattārome , bhikkhave, kavī. Katame cattāro? Cintākavi, sutakavi, atthakavi, paṭibhānakavi – ime kho, bhikkhave, cattāro kavī’’ti. Ekādasamaṃ.

Duccaritavaggo tatiyo.

Tassuddānaṃ –

Duccaritaṃ diṭṭhi akataññū ca, pāṇātipātāpi dve maggā;

Dve vohārapathā vuttā, ahirikaṃ duppaññakavinā cāti.

以下是完整的简体中文直译:
"比丘们,有这四种诗人。哪四种?思想诗人、闻习诗人、义理诗人、机智诗人 - 比丘们,这就是四种诗人。"第十一。
恶行品第三。
其摘要：
恶行与见解及忘恩,
杀生和两种道;
两种言说道已说,
无惭与恶慧及诗人。


